Bělá nad Radbuzou
- Počet obyvatel: 1826
- Nadmořská výška: 442 m n. m.
- Místní části: Bělá nad Radbuzou, Bystřice, Čečín, Černá Hora, Doubravka, Hleďsebe, Karlova Huť, Nový Dvůr, Pleš, Smolov, Újezd Svatého Kříže, Železná
- Webová stránka: www.sumavanet.cz/bela
Bělá nad Radbuzou
O Bělé se ve své kronice zmiňuje r. 1121 již samotný kronikář Kosmas. Podle pověsti získala obec jméno po minerálních pramenech, z nichž se odpařováním získávala sůl. Osudy obce jsou po celý středověk spojeny s nedalekým hradem Přimda. Bělá byla vedle městeček Stráž a Přimda třetím nejdůležitějším střediskem přimdských Chodů, kteří zde měli svou rychtu a soud. Hranice mezi územím stráženým přimdskými Chody a jejich populárnějšími sousedy, Chody usazenými v okolí Domažlice, probíhala podél silnice Mutěnín – Stará Huť. Díky strážní službě na hranici, kterou Chodové vykonávali, získali obyvatelé Bělé od panovníků různá privilegia a úlevy. Středem obce procházela jedna ze středověkých obchodních stezek, které spojovaly jihozápadní Čechy s Německou říší.
V roce 1596 dochází k rozprodeji bývalého panství hradu Přimdy. Obyvatelé Bělé si u císařského dvora chtějí koupit samostatnost, ale nakonec se stávají poddanskou obcí. Po krátké vládě J. Puchfeldra Bělou získávají příslušníci bavorské rodiny Lamingerů z Albenreutu. Noví majitelé zde již na počátku 17. století vystavěli malý zámeček s hospodářským dvorem. V roce 1648 přechází Bělá pod Cukry z Tamfeldu. Za jejich vlády získává Bělá kostel a charakteristický most. Po Cukrech přechází Bělá do vlastnictví Koců z Dobeše a tento rod ji vlastní až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945.
Dlouho očekávané povýšení obce na městys oslavili Bělští v roce 1786. Za první republiky zde fungoval pivovar, továrna na krajky, dva mlýny a pila. Bližší kontakt s okolním světem zprostředkovala železnice Domažlice – Planá, která byla slavnostně otevřena v roce 1910. Městem je Bělá nad Radbuzou od r. 1964.
Mezi nejvýznamnější památky města patří renesanční zámek, dnes začleněný do areálu hospodářského statku, původní barokní kostel P. Marie Bolestné z konce 17. století, empírově přestavěný v letech 1826 – 1846. Významnou barokní památkou je kamenný most přes Radbuzu se souborem plastik světců z 1. pol. 18. století.
Rekonstruované náměstí s parkovištěm
Barokní kostel Panny Marie
Barokní most přes řeku Radbuzu
Železná
V písemných pramenech se ves připomíná od konce 16. století jako příslušenství hradu Přimda. Za svůj vznik vděčí dolům na železnou rudu a železnému hamru, jak je zřejmé i z jejího názvu. Roku 1905 byla povýšena na městečko. Ve vsi při velkém rybníce stával zámeček, který byl stejně jako kostel sv. Barbory vybudovaný ze starší stavby r. 1770, zbořen po r. 1950. Nachází se zde hraniční přechod Železná – Tillyschanz pro osobní dopravu.
